Naše zážitky

Koupání


podzim 2007


V roce 2007 se chodil koupat hlavně Nik, protože Madonka byla březí a pak měla mateřské povinnosti. Nik byl zase v řece úžasně spokojený a pokaždé si koupání moc užíval. Valnou část koupání vždy trávil tím, že se zmocnil nějakého pořádného klacku nebo menší klády a hledal místečko, kam by to schoval a "rozčiloval se", pokud nemohl najít žádné vhodné místo :-)
Madonka se párkrát taky vykoupala a moc se jí to líbilo. Letos se pejsci naposledy koupali s našimi retrívřími kamarádkama Aishou a Zuzkou, ale se čtyřmi psy už jsme s paničkou holek nevěděli, kde brát tolik aportů :-)

24. 6. 2006 jsme vyrazili poprvé v tomto roce vykoupat pejsky. Bohužel neřídím a na místa dostupná pešky bych šla jen pokud by byli Mada s Nikem úplně jiná rasa. Takže jsme mj. i u koupání závislí na páníčkovi. Dnes přijel z práce dřív a mohli jsme vyrazit. Pejsci vypadají spokojeně skoro pořád, takže dnes to nebyla obyčejná spokojenost, ale spíš maximální euforie. Madonka, která nám v poslední době ztloustla, přestože jí v jídle omezujeme a dáváme jí mnohem menší porce než Nikovi, se na vycházkách obrací, že už chce zpátky, (i když chodíme jen večer nebo ráno kvůli vedru). Asi je to náročné tahat nějakou tu váhu navíc. Zato plavání ji baví a vydržela plavat celou dobu, co jsme byli u vody (hodinu a půl). Takže víme, jak na ni, aby se hýbala a měla při tom ještě radost :-)
Nik se dřív vody bál, ale je to moje chyba, protože první setkání s vodou bylo v řece při velikém proudu. Madu to neodradilo. Nik pak do vody chodil, ale jen tam, kde stačil. Nějak na to ale během zimy zapomněl a dnes nadšeně plaval. V jednu chvíli jsem si myslela, že se topí, běžela jsem mu pomoct, ale pak jsem zjistila, že on schválně plave tak, aby to cákalo, a držtičkou se pak snaží tu vodu chytat a strašně ho to baví. Vypadá to ale hrozně. Takže až uvidíte nějaké lidi, kterým se topí pes a oni se přitom strašně smějí, tak to budeme asi my.
A další sranda byla, když se Nik začal potápět. Na stránkách nějakého labradora jsem viděla fotky, jak se pes potápí, ale na živo je to mnohem lepší :-))) Dlouho jsme se tolik nenasmáli.
Samozřejmě nesmělo chybět aportování. Madonka najde aport lépe, protože je soustředěnější než Nik, ale on jí ho pak cestou ke mně bere. To je pro Madu dilema: jak zvládnout plavání, držení klacíku a do toho zavrčení. Samozřejmě se to nepovede, takže Nik bere klacík, nese mi ho a dělá, že ho našel on.
A rozdíl od klasické procházky je v tom, že na vycházce vrtí naše psiska ocáskem někdy nebo spíš často (Nik častěji než Mada), ale během koupání je to nonstop.
Každopádně po dnešním povedeném večeru víme, jakou činnost se budeme snažit vykonávat v létě co nejčastěji.


(c) 2005 Through the rain
Administrace