Naše zážitky

Vrh B


29. 7. 2007


VRH B

20. 9. 2007
V sobotu 15. 9. nám odešel do nového domova Totti a jedno krásné léto je za námi.
Za poslední tři týdny jsme toho s Tottíkem hodně zažili. Po pár dnech od odchodu Bastiena ho Totti přestal tolik postrádat.
Týden po Bastíkově odchodu jsme měli moc milou návštěvu - přijela se podívat Angelinka s paničkou, se synem a snachou paničky a jejich dvěma pesany - Blekynkou a Reggie. A také se přijel ukázat Bastien se svými páníčky. Bylo vidět, že se sžili krásně, a že se má Bastík dobře. Kluci (Bastien a Totti) se na sebe vrhli a skoro celou dobu dováděli jen spolu, dospělých psů si skoro něvšímali. Za ten týden, co se neviděli, měli co dohánět :-)
Angelinka byla milá a přítulná jako vždy. A Reginka a Blekča si vystačily se svým létajícím talířem.
Několikrát se Tottík viděl s kamarádkou Aishou - retrívří holčička, která se mu moc líbila, protože se vždycky rozvalila na záda a nechala ho kolem sebe běhat, učuchávat, okusovat ocas.
Často u nás byla neteř Moni, která si užívala hlídání prcka a těžko se s ním pak loučila.
Bohužel moc nemám zdokumentované vycházky, protože jsem šla s pejsky většinou sama. Pokud jsem šla s Tottim a Madou i Nikem, tak jsem fotit nezvládala a když jsem šla s Tottim sama, tak se pořád držel u mě, takže bych ho musela fotit jedině shora u svých nohou. Na vycházkách se lidem moc líbil, tak jsme se doma smáli, že Totti zvýší populaci černých kokrů na Berounsku, protože zatím je zastoupení dost nízké. Byli jsme spolu na trzích, na medvědech, ale nejlepší bylo běhání po louce a po polích.
No a v sobotu nadešlo loučení s Tottim. Měla jsem trochu obavy, protože jsem byla v kontaktu se synem páníčků a Totti měl být překvapení. My jsme stejným stylem získali Madonku, a tak jsem doufala, že všechno dopadne podobně jako tenkrát u nás. Tottíkův páníček ml. mě kontaktoval již v době krytí a původně měl zamluvenou holčičku, každopádně když jsme odchovali pouze dva kluky, rozhodl se pro černého kluka. Jeho rodiče měli dřív zlatou fenečku a psa si do budoucna přáli.
Takže v sobotu ráno jsme vyrazili s rodinkou a třemi psy na pole, aby se Tottík dost unavil, a aby spal při dlouhé cestě na Moravu. Na poli jsme měli sraz s páníčky Dorotky a kokřicí Dorotkou, se kterou už se Totti viděl dřív. To bylo moc fajn. Domů jsem ho chtěla chvílemi nést, aby nebyl odrovnaný úplně, jenže to on nechtěl, na to je moc akční.
Tottíka jsme předali opravdu unaveného a pak jsme netrpělivě čekali na smsky a mailík. Cesta proběhla dobře a rodiče mají z Tottiho velkou radost, takže se nám moc ulevilo a doufáme, že bude mít Totti krásný psí život a bude dělat páníčkům samou radost.
A u nás doma je najednou absolutní klid. Madonka trochu zlobí, protože si myslí, že když je zasloužilá matka, nemusí mě poslouchat, ale myslím, že jí brzy dojde, že jsem neoblomná. A Niček je hodnější než dřív, protože je strašně rád, že už máme zase jen jeho a Madonku. Chudák Nik prcky tentokrát hůř snášel, a když přišla návštěva, strašně vyl a „stěžoval si“ na mě, že se mu nevěnuji tolik jako normálně. Já jsem se snažila, ale člověk se nemůže rozkrájet. Takže Madonka a Nik jsou spokojení a mě s rodinou sice kluci chybí, ale v současnosti u nás prostě není místo pro dalšího pejska, takže jsme moc rádi, že jsme klukům našli fajn páníčky a budeme jim všem držet palce, ať se mají spolu pěkně.

26. 8. 2007
Poslední měsíc tu bylo opravdu živo, s klukama byla sranda. Měli jsme „zahradu otevřených dveří“ a poslední týden jsme měli domluvené i psí návštěvy, což bylo fajn. Všichni pejsci byli úžasní a moc hodní a opatrní, takže kluci měli skvělé zážitky. Byla tu kokřice Dorotka, maďarka Ebinka a labradorka Mesinka. Nejlepší to bylo s Mesinkou, protože to už byli kluci otrkaní, takže si nádherně pohráli. Taky viděli přes plot Riggsíka, Kazánka, Beníka a další pejsky z okolí, ale přes plot to samozřejmě není ono. Přestože tu bylo mnoho různých lidí, tak se asi nezapře, že jsou to (skoro) chlapi, protože stejně jako Nikovi se i jim nejvíc líbí mladý holky. Když tu byli nějaké kámošky nejlíp do té třicítky a ještě k tomu „typoňky“, tak z těch byli nejvíc vyřízení :-))) A stejně tak Nik, ten je s tímhle fakt neuvěřitelný.
Zlatý Bastien je od včerejška u nových páníčků. Věříme, že se bude mít moc dobře, a že bude dělat páníčkům jen samou radost. Zatím vše probíhá dobře a Bastík se v novém domově zabydluje v pohodě. Madonka ho vůbec neshání, byli jsme ho vyprovodit až k autu a ona ho ještě očuchala, když byl v autě na klíně u paničky Helenky, pak se otočila a šla k domovu a doma to ještě všechno očuchala a byla ok. Zato Tottíček, kterého si páneček může vyzvednout až za tři týdny, to snáší hůř. Nemá si s kým hrát a na koho se mačkat při spaní. Madonka si s ním sice začala hrát víc, ale ne nonstop, takže občas pokňourává, ale dnes zase přijede na pár dní moje neteř Moni, takže bude mít rozptýlení :-)

29. 7. 2007
Je u nás veselo. Za poslední týden tu bylo několik návštěv. Plánované byly dopředu jen některé, ale všechny byly moc příjemné a vítané. Několikrát tu byly sestry s dětmi, jedna z nich měla na prázdninách svoje neteře, takže o dvě děti navíc, teta a sestřenka přijeli na návštěvu, a dlouho očekávaná návštěva z Londýna - Mira a Arthur, kteří přiletěli do Čech na svatbu, a tak jsme se nemohli nevidět, přestože to bylo kvůli štěňátkům trochu komplikovanější a nemohla jsem se jim věnovat tak, jak bych ráda. Každopádně s tím počítali, byli dopředu "varováni" a setkání s prckama si moc užili. A vlastně jsme toho stihli hodně i přes podřizování se prckům.
A hlavně se na Bastiena přijeli podívat jeho páníčci. Strávili jsme s nimi příjemné odpoledne a myslím, že jejich sympatie byly s Bastienem vzájemné.
Na Tottiho se páníček nepřijede podívat, neboť je hodně daleko, ale stále sleduje zprávy o něm na webu a jeho fotky.
Kluci už papají granulky Eukanubu, sourozenecké neshody nabraly na intenzitě a vítězně z nich vychází černý Totti, přestože je mnohem menší než Bastien. Všechny naše návštěvy jsou z nich úplně pryč a někteří dokonce viděli černého kokříka poprvé naživo :-)

18. 7. 2007
Všichni kolem mne ví, jak moc jsem si další vrh přála a těšila se na něj. Vybrala jsem si úžasného pejska Viktora, krytí proběhlo v pořádku a nezbývalo než čekat a těšit se. Madonka si březost užívala, byla z ní ještě větší dáma než obvykle. Nosila se a dávala nám patřičně najevo, že je teď něco víc :-) A taky měla stále chuť k jídlu. No s blížícím se termínem porodu jsme začali být mírně nervózní, ale porod proběhl skvěle, Madonka byla úžasná. První dny se zdálo být vše ok, ale bohužel nám v 9dnech zemřela černá holčička, které jsme na přání jejího páníčka říkali Tottinka a v rodokmenu by měla psáno Briony podle postavy z knihy Atonement. Obrečeli jsme ji, koukali jsme pak do záznamů z plemenné knihy a přesvědčili se, že to bohužel zdaleka není ojedinělé, že to je prostě život :-(
Páníček Tottinky se rozhodl, že nebude shánět holčičku jinde, ale že chce našeho černého kluka, který byl volný. Takže se jmenuje Buck Totti Through the rain, ale budeme mu říkat prostě Totti. Zlaťák se jmenuje Bastien. A na oba kluky se už moc těší jejich páníčci.
Kluci už se ve dvou týdnech začali stavět na všechny čtyři, což je tedy rozdíl proti jedináčkovi Angelince, protože ta jenom papala a na nohy se jí moc nechtělo :-)
V 19 dnech jsme kluky přestěhovali do místnosti, kde mají i ohrádku, protože poprvé oba přelezli okraj porodní bedny. Zabydleli se rychle a hlavně je tam i líp v těchhle vedrech. Počasí je vůbec zajímavé, když jsme klukům před pár dny přitápěli a teď kontrolujeme, zda mají v pokoji dýchatelno...
Byl tu na prázdninách čtyřletý synovec Stáník, no byl z kluků vyřízenej a oni z něj taky. Moc se jim líbil :-) A když jsem se ho zeptala, který se mu víc líbí, odpověděl mi, že zlatej a černej :-)))
Strejda Nik ke klukům ještě nesmí, Madonka mu to zatím nedovoluje, ale až budou větší, tak jí přijde Nik vhod - k Angelince taky nesměl, když byla malá a pak když trochu vyrostla a Mada si chtěla trochu odpočinout, tak bylo fajn, že si s Angelinkou hrál Nik.
Dnes 18. 7. jsou klukům tři týdny a poprvé chutnali jiné jídlo než od maminky a moc jim to chutnalo.
Kluci už se taky začali škádlit, ale zatím jsem vždy viděla, jak mezi ně Mada dala čumáček a tím "bitku" utnula :-)))

(c) 2005 Through the rain
Administrace